V Boží mysli je vše přítomné a patrné – minulé i budoucí. V Jeho mysli je i budoucnost naší církve. Tu platí Pavlovo: O hlubokosti bohatství a moudrosti i vědomosti Boží! Jak nevyzpytatelné jsou soudy jeho a nevystihlé cesty jeho!

Ř 11,33

Žádný jednoduchý a zaručený recept vstupu do budoucnosti pro církev neexistuje. Platí Pavlovo: otevři se lásce Boží v Ježíši, jako hlavě církve, jež je Jeho tělo. Každý úd konej na svém místě svoje povinnosti k prospěchu celku. Konkrétně: Vzájemný bratrský rozhovor - mutuum colloquium fratrum - je základní metodou budování církve .Ten vede k vzájemným vazbám, nahrazujícím neoliberální individualismus. Němci zdůrazňují „die Vernetzung“ – navazování komunikativních sítí v naší postindustriální společnosti. Její sofistikovaná stavebnost odkazuje jedny na druhé. Takové fungování se neobejde bez vzájemných vazeb důvěry. Budování důvěry a sociality je jedním ze zásadních přínosů náboženství k udržení civilizace a jejímu rozvoji. Proto filozofové předpokládají růst váhy náboženství a společenské prestiže konfesní příslušnosti. My věřící, mějme ovšem na paměti, že zdrojem náboženství je Slovo Boží. Otevřme prostor pro slyšení a následováni slova vyslání Vzkříšeného:

Jděte  a učte všechny. Křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. A učte je zachovávat všecko, co jsem vám přikázal. A ejhle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání světa.

Mt 28,19